Přírodovědci zkoumají aktivitu a nakažlivost klíšťat

Nadýchat se čerstvého vzduchu a protáhnout tělo – to jsou jen dva z řady důvodů, proč lidé vyrážejí na procházky. Kromě osvěžení si však mohou občas z výletu přinést i klíště s ním někdy bohužel i bakterie, které mohou vyvolat závažné nemoci.

Aktivitu klíšťat a to, kolik jich je nositeli původců lymské boreliózy nebo klíšťové encefalitidy už řadu let sledují odborníci z přírodovědecké fakulty v čele s Alenou Žákovskou.

První pozorování začala v roce 1996, kdy vědci zjistili, že se původci těchto nemocí nacházejí v tělech muchniček a zaměřili se proto i na sledování jejich výskytu u klíšťat. Za hlubším sledováním pak stála i osobní zkušenost s onemocnění lymskou boreliózou, s níž se Žákovská léčila několik let.

„To mě přivedlo na myšlenku začít s pomocí studentů sledovat výskyt klíšťat na vybraných lokalitách a zjišťovat, za jakých podmínek jsou aktivní, kolik jich je a kolik z nich je pozitivních na výskyt potenciálně nebezpečných bakterií.“

Z počátku nepravidelně, ale v posledních několika letech už každoročně pozorují výskyt klíšťat na vybraných lokalitách. Vždy jednou týdně, ve stejný den a hodinu sbírají na stejném místě tyto parazity a sledují také teplotu a vlhkost. Klíšťata se začínají objevovat v březnu, když zmizí sněhová pokrývka a alespoň část dne nemrzne.

„Počet klíšťat je silně navázaný na vlhkost a teplotu, nejraději mají teploty mez 15 až 20 stupni Celsia a vlhkost vzduchu mezi 50 až 60 procenty. Když je sucho, jejich počty výrazně klesají,“ přiblížila typické podmínky pro jejich výskyt Žákovská.

Se studenty obchází vybrané lokality pravidelně od brzkého jara a informace o aktivitě klíšťat dává médiím. Sleduje především místa v Brně – aktuálně je to lesopark v Pisárkách, místo zvané Ruda na Brněnské přehradě a nově Červený kopec. Kromě počtu pak někteří studenti a odborníci zkoumají také počty klíšťat, která přednášejí mikroorganismy způsobující různé nemoci. Jejich podíl je na každé lokalitě jiný a pohybuje se v Brně do 7 do 20 procent.